
Když mi bylo 15, dostala jsem od táty svůj první kompakt a začala jsem si jen tak poblikávat. Ale co vám budu povídat, nestálo to za nic. Mobilem si teď vyfotíte kde co líp. Odjakživa mě to táhlo ke kreativním činnostem a tak jsem se přihlásila na obor propagační výtvarnictví. Tehdy jsem skončila z důvodu velkého zájmu pod čarou a tak se má další cesta ubírala nečekaně na SOŠ obor podnikání a obchod. Ten nakonec nebyl ani otevřen a tak mě šoupli na obor veřejnosprávní činnost, kde jsem trpěla jak zvíře. Začala jsem školu nenávidět a chtěla jsem za každou cenu pryč. Tehdy mě zachránila má paní učitelka na český jazyk s tím, že si myslí, že bych se více hodila na pedagogickém lyceu. No a tak jsem maturovala tam. Nikdy jsem však nebyla studijní typ. Vždycky mě více zajímaly moje sny o budoucím životě v malém domku na vesnici, kde budu mít svého vlkodava, kupu dětí a práci, která mě bude naplňovat. Nějaké přehnané ambice, soutěživost a touha po vyšším vzdělání se ve mě nikdy neprobudily. Naštěstí. Ve svých 20 letech jsem se stala poprvé mámou. Chyběl mi však kontakt s lidmi, a tak jsem se rozhodla koupit si svou první zrcadlovku, studiové blesky, pár rekvizit a pozadí. Bez většího rozmyslu jsem odsunula jídelní stůl s židlemi a vytvořila svůj první fotoateliér. A protože jsem ani nevěděla, jak se pořádně fotí, rozhodla jsem si ještě ten den skočit na úřad a stát se oficiálně fotografkou, která neumí fotit. A tak to všechno začalo v roce 2011. A začíná to každý den. Optimistický cvok za foťákem. A tolik lidí. Tolik příběhů. Vy všichni mě stále posouváte dál. I vy, co jste zrovna dvakrát milí nebyli a já kvůli vám chtěla se vším skoro praštit. Děkuji Vám. Dávejte si pozor, na to, co chcete, protože to dostanete. Ať už je to cokoliv. Já už kupu dětí, zvířat a krásnou práci mám. A ten starý domeček, kterému odjakživa říkáme stará chýša, je náš domov. Přeji Vám všem, abyste dělali to, co Vás baví. Bez ohledu na to, že ostatní Vás mají třeba i za blázny. Je to Váš život. Milý Bastiene, děkuji, že jsi mě naučil, že žádný sen není dost velký na to, aby se uskutečnil. Proto nezapomínejme snít, protože ti, kdo nemají sny, je ani uskutečnit nemohou.
Livie, vaše fotografka z chýše ♥


